February 2012

2. místo ve VGS!

29. february 2012 at 17:24 | Abby ツ |  VGS
Tak je to tady!
Právě jsem se dozvěděla výsledky velké grafické soutěže, ve které jsem byla přihlášená. Jsem vážně strašně šťastná, protože jsem právě dostala 2. místo! Tyjo, to je úspěch! :) Díky této soutěži jsem se toho strašně moc přiučila a dříve jsem byla v grafice fakt antitalent :D Ale dost jsem se oproti dřívějšku zlepšila a hlavně jsem se naučila i animace, designy a tak dál :)
A jeden obrovský dík patří vám, kteří jste pro mě po celou soutěž hlasovali!! Bez vás by to nešlo :-* Děkuji moc!
A teď diplomek:

U Puppy na blogu bude prý ještě rozhovor se mnou a budu mít u ní na blogu reklamku. Takže úplně skvělý ;) Ještě jednou moc díky !

Abb

PS: Prosím přihlašte se ještě někdo do fotografické soutěže TADY :)* Potřebuju asi ještě dva nebo tři účasníky!

Brit Awards 2012

28. february 2012 at 21:56 | Abby ツ |  Celebs
Víte, jak dopadly Brit Awards 2012? Pro jistotu to sem dám ;-*
Výsledky Brit Awards 2012
---------------------------------------------
Britská zpěvačka
Adele
Britský zpěvák
Ed Sheeran
Britská skupina
Coldplay
Britský objev roku
Ed Sheeran
Britské album roku
Adele -21
Britský singl roku
One Direction- What Makes You Beautiful
Britský producent roku
Ethan Johns
Zahraniční zpěvačka
Rihanna
Zahraniční zpěvák
Bruno Mars
Zahraniční skupina
Foo Fighters
Zahraniční objev roku
Lana Del Rey
Cena za celoživotní přínos
Blur
Cena kritiků
Emeli Sandé
Jinak jsem strašně ráda, že vyhrála Rihanna, Coldplay a One Direction! Těm moc fandím :) Doufám, že budou mít i nadále takový úspěchy a hlavně 1D! Upřímně všem gratuluju!
Jak to vidíte vy?

Abb


Líčení aneb co jsem si dnes koupila :)

28. february 2012 at 19:22 | Abby ツ |  f&b - make-up
Tak jo. Pomalu se dostávám z mé špatné nálady. Cítim se sice líp, ale mohlo by to být i lepší. Nicméně, dneska jsem si udělala radost a koupila jsem si nějaké šminky ;) Tady mám pár fotek a k tomu recenze.

FOTKA ČÍSLO 1
Řasenka Magnum (Maximum Volume Mascara) od Dermacolu. Já jsem ná téhle řasence doslova závislá! Vždycky jsem s ní byla spokojená a teď jsem si jí koupila asi po třetí. Tak, kdo si maluje řasy, může jenom doporučit!
Seženete jí v normální parfumerii nebo drogerii.
Od 150 Kč.

(více v celém článku)

Nálada pod psa..

27. february 2012 at 20:41 | Abby ツ |  Diary

Zdravím všechny.

Určitě máte někdy náladu takovou, že by jste vraždili. Právě tak se cítim já. Nechápu to. Už od rána na mě všechno padá..! Nejradši bych brečela, ale stejně by to k ničemu nebylo. Jak mi to jenom mohl udělat?! Připadá mi, že se proti mě spikl snad celý svět! On se se mnou rozešel přes esemesku! Copak se to takovej bídák, že mi to nedokáže říct do očí? Ale ne, nemusíte tohle samozdřejmě číst :) Já jsem to prostě někam musela napsat, abych to ze sebe alespoň trochu shodila. Klidně to nečtěte :)
Akorát jsem vás chtěla poprosit, aby jste se alespoň někdo přihlásili do fotografické soutěže. Musí vás být přihlášeno alespoň 6, abych soutěž mohla zahájit. Někdo tam už sice je, ale pořád to nestačí :D
Tak kdo by se chtěl přihlásit, info je tady! Děkuju!

Zhroucená

Abby


Tutorial - nails 0.3

26. february 2012 at 16:02 | Abby ツ |  Nehty
Opět jsem našla na youtube pěkný tutorial.. Tentokrát jsou to "zebří nehty" - přemýšlim, že si asi taky půjdu nalakovat nehty ;)
A teď tutorial:

Abby


Velká Fotografická Soutěž

26. february 2012 at 15:49 | Abby ツ |  Velká Fotografická Soutěž

Zdravím :) Ano, nadpis vypovídá za vše. První "větší" soutěž na tomto blogu bude soutěž fotografická! V anketě jste nejvíc hlasovali pro grafickou soutěž nebo pro fotografickou. Bylo to vyrovnáno, tak jsem si zkusi la hodit mincí :D Padlo to na Velkou fotografickou soutěž! Tady je přihláška - nebojte, nebude to nic těžkého (ta soutěž) tak si myslím, že to zvládnete levou zadní!

Přihláška

° Tvoje přezdívka
° Tvůj blog / web
° Tvůj e-mail
° Věnuješ se focení?

O této soutěži

Poté, co vyplníš tuto přihlášku (do komentářů) už stačí jen počkat až soutěž zahájím, tedy první kolo VFS. Soutěž bude probíhat v kolech a těch bude pět. Takže pošlete mi dohromady pět fotek. Budu hodnotit a dávat body já, ale samozdřejmě pod článkem bude i anketa. K mému bodovému hodnocení se připočtou vaše hlasy, které budete mít v anketě. Bude to celkem napínavé protože jak vím z mé zkušenosti, hlasy v anketách hodně ovlivní i finální pořádí :D

PS: Ceny vám prozradím při zahájení! :) Doufám, že se vás přihlásí, co nejvíc, protože přeci je to Velká fotografická soutěž.

Abb



"Povídka" - 4. díl

24. february 2012 at 18:44 | Abby ツ |  "Povídka"
Nevěřila jsem tomu a pomalu jsem padala do prázdna. "Karol.. Kájo!" ozývalo se pořád dokola. "Karol, jdeš pozdě, vstávej!" ozývalo se. Cože? Jdu pozdě? Já otevřela oči. Byla jsem ve svém pokoji a nademnou stála máma. "Mami!!" objala jsem radostně mamku. Byl to jen sen. Byl to jenom zlý sen! Já neumírám! "Omlouvám se ti za všechno! Slibuju, že už nebudu taková!" říkala jsem mamce a pomalu jsem brečela. Byly to slzy štěstí.. "Ale Karol. Nebreč, vždyť já jsem ti už dávno odpustila" prohlásila mamka. "Ehm. Karol, ale opravdu - už musíš jít do školy, je už pozdě" upozornila mě mamka. Já se rychle oblékla a vyrazila jsem do školy. Rychle jsem si ještě udělala úkoly - i když se mi do to ho nechtělo, ale je to dobrý začátek mého nového já. Teď mě čeká ještě jedna věc.. Lukáše jsem našla u skříněk. "Luky, omlouvám se.. Chovala jsem se k tobě fakt hnusně... Odpustíš mi?" řekla jsem a doufala, že řekne ano. Místo toho se na mě podíval, usmál se a obejmul mě. Já jsem byla strasně šťastná! Jsem ta nejšťastnější holka pod sluncem! Páni, to byl pocit. Byl to neuvěřitelně dobrý pocit toho, že se všechno napravilo! Začala jsem pracovat na svém novém já a ve škole jsem se dost snažila. Místo pětek jsem dnes nasbírala dvě jedničky a ještě pochvalu. Měla jsem tak dobrou náladu, že jsem se dokázala jenom usmívat. Po vyučování, když jsem šla s Lukášem domů ze školy, tak kolem nás prošla maminka s holčičkou a stala se podivná věc. Holčička na mě mrkla a usmála se. Tuhle věc si od té doby nedokážu vysvětlit! :)

Konec

*Líbila se?
Ještě pro ní vymyslet jméno. Napadlo mě: Nové já, Sen (ale to by bylo všem hned jasné, co se stane..) nebo Poučení. Nic mě vážně nenapadá.. Akorát "Povídka bezejména" ale to mi přijde dost úchylný :D
Jak by jste jí pojmenovali vy?

Abb


Facebook vs. realita

23. february 2012 at 23:00 | Abby ツ |  Z deníku
Ha. Facebook. Známe ho všichni, kdo by taky ne? Je tím zaplavený skoro celý internet. Samozdřejmě má na tom vliv i vaše okolí. Například, když mají spolužáci a spolužačky facebook, tak abyste byli "in", tak si ho prostě založíte taky. V dnešní době, kdo nemá facebook, jakoby ani neexistoval. Já sice facebook mám, ale přidávám si jenom ty lidičky, které znám a ne úplně každýho. Jsem zastáncem toho názoru, že by jste si měli přidávat do přátel jen ty lidi, které osobně znáte, protože když si přidáte úplně každého, tak toho kdokoli může zneužít. Ale já vám tady o tom nebudu dávat žádnou poučnou přednášku :D Nicméně, z nadpisu článku vyplývá to, že facebook a realita je úplně něco jiného a odlišného. Když si hodíte do statusu něco (jako třeba co právě děláte nebo tak něco), a v případě, že jsi holka, tak ti to kamarádky okomentují typem "Tak to je fajnove zlatíško♥ mucinquju tě mocinky :-*** " a podobně. Ale myslíte si, že by tohle někdo řekl třeba o přestávce nebo na ulici? Já myslim že ne, protože by toho člověka měli ostatní za úplného blba :) Nebo: máte na facebooku stovky "přátel" a ve skutečnosti jich je jenom pár. To je taky docela rozdíl mezi facebookem a pravou realitou. A poslední případ, který vám sem napíšu je focení. Myslím, že se to týká víc holek než kluků ;) Holky se vyfotí zmalované s výrazem "á la kačer" a hodí to do statusu. A právě nejhorší na tom je, že když dáte, aby to viděli všichni, tak toho může kdokoliv zneužít. Nějakej pedofil si zjistí údaje té "nevinné" dotyčné a pak toho zneužije. Když vám někdo komentuje fotky na facebooku, tak je to zase jako ohraná písnička "Mocinky ti to slušinkuje zlato :) :-** " v případu holek. Nechci tady nikoho obviňovat :)
A teď to hlavní: videjko se stejným názvem. Inspiraci jsem si vzala z tohoto videa. Koukněte ;)

Abb


"Povídka" - 3. díl

22. february 2012 at 20:28 | Abby ツ |  "Povídka"
Ležela jsem na silnici a někdo byl nademnou a někomu volal. Já zavřela oči. Cítila jsem strašnou bolest na hlavě a na hrudi. Připadalo mi, že tam ležím celou věčnost - hodiny, dny! Najednou mě někdo položil na něco měkkého. Ležela jsem tam v bolestech a dál si to už nepamatuju. Zdřejmě jsem ztratila vědomí. Položila jsem se do velkého prázdna. Z čista jasna jsem se najednou probudila a otevřela jsem oči. Byla jsem v nějakém pokoji a měla jsem na sobě spoustu hadiček. Byla jsem převlečená do nějaké obyčejné bílé košile. "Je zpátky!" někdo zvolal ženským hlasem. Uvědomila jsem si to. Jsem v nemocnici. "Co..co se stalo?" zeptala jsem se nejistě. "Porazilo tě auto" řekla milá sestra. Podívala jsem se na své zápěstí. "Kde je můj náramek?" řekla jsem rychle. Sestra odešla. Po pár vteřinách se vrátila, stiskla mi ruku a do ní položila barevný korálkový náramek. Já jsem už měla dobrý pocit. "Byla jsi dva týdny v kómatu, Karol" prohlásila sestřička. "Ještě jedna operace.. To zvládneš!" dodala. "Cože?!" vyhrkla jsem. Byla jsem v šoku. Někdo vstoupil do pokoje. "Tak, slečno Novotná, jedeme!" řekl nějaký doktor. "Počkat, ne!" řekla jsem. Nechtěla jsem na žádnou operaci" Vždyť jsem se sotva probudila z kómatu! "Hodně štěstí!" volala za mnou sestra. Než jsem se nadála, už jsem byla na operačním sálu. Byla jsem celá zmatená. Ale řekla jsem si, co se dá dělat. Usnula jsem. V hlavě se mi promítaly myšlenky a přišlo mi, že spím strasně dlouho. Pak jsem ucítila tlumenou bolest na hrudi - tedy spíš na břichu. Otevřela jsem oči, ale tentokrát jsem byla v jiném pokoji. Kolem mě bylo hodně přístrojů a na mě byly připojeny hadičky. Ani jsem nevěděla, co se mi stalo.. Bylo noc. Slyšela jsem pípání jednoho z přístrojů - byl to můj tep. Celou noc jsem nespala. Ráno přišla do pokoje nějaká doktorka. "To je dobře, že jsi se probudila, Karolínko" řekla vlídným hlasem ta doktorka. Bylo celkem milá. "Už se na tebe někdo přišel podívat - rodiče, kamarádi?" zeptala se mě. "Ne" "A volali alespoň?" zeptala se mě starostlivě. "Ne, nevolali" řekla jsem. "To je divné. Rodiče jsme informovali.." prohlásila. "Tvůj stav se stále zhoršuje, Karol.." Neopověděla jsem. Byla jsem v nemocnici celé týdny a nikdo se na mě nepřišel podívat. Každý den jsem se skoro ani nepohla, jelikož jsem absolutně neměla sílu. Byla zrovna středa a už bylo skoro jaro. Ani by mě nenapadlo, že jsem v nemocnici tři měsíce. Bylo mi každý den špatně a byla jsem úplně slabá. Když jsem zrovna podřimovala, tak se v pokoji bavili dva doktoři. "Chudák holka.. Byl by to opravdu zázrak, kdyby přežila" řekl jeden z nich. "Máš pravdu.. Její stav je den ode dne horší" řekl ten druhý. Zdřejmě si mysleli, že spím. Já mám umřít? Vždyť je mi teprve patnáct! Já nechci umřít.. Ale stejně jsem sama a hlavně ani rodiče se za mnou nepřišli podívat.. Já vím, ublížila jsem jim, ale já tady umírám... Večer přišla do pokoje ta milá doktorka. "Opravdu umírám?" zeptala jsem se jí. "No..ehm.. nevypadá to s tebou nejlíp. Ale vážně nechápu, proč ani jednou nepřišli tvý rodiče.." prohlásila. "Víte, ublížila jsem jim a oni se mnou nemluví" svěřila jsem se. "Aha, to je mi líto. Ale proč nepřišli tvoji kamarádi?" "K nim jsem se taky nechovala zrovna nejlíp.. Dala bych všechno za to, abych mohla vidět rodiče nebo kamarády. To chci radši umřít, než být sama.." řekla jsem a začala plakat do polštáře. "Neplač, Karol. To bude dobrý" utěšovala mě. "Nebude! Chci je vidět.." brečela jsem. "Tak já se jim pokusím zavolat.." řekla a odešla. Já jsem potichu plakala do polštáře. "Prý přijedou. Hlavu vzhůru!" zaradovala se. Já jsem byla konečně po těch třech měsících šťastná! Čekala jsem asi půl hodiny. Uslyšela jsem kroky a sedla si. To jsem neměla dělat! Najednou mě zachvátila příšerná bolest u srdce a já lapala po dechu! V hlavě se mi najednou začal promítat celý můj život - jako čtyřletá, když jsem se naučila provaz, jako desetiletá, když jsem vyhrála výtvarnou soutěž, jako čtrnáctiletá, když jsem dala Lukášovi první pusu a jako patnáctiletá, když jsem se zaradovala, že přijdou rodiče do nemocnice. Právě mi někdo tiskl ruku a já pomalu umírala..

<< 2. díl // >> 4. díl - poslední (24.2)

Abb


Animace pro Betty

21. february 2012 at 22:42 | Abby ツ
Rozhodla jsem se udělat ty animace ještě dneska :)

Pro Betty
.1
(další v celém článku)
...........|||